blog vašeho vlkodlaka šibala

Je snadné zapomenout na to co je a vrátit se do reality těžší

CHAT

Anketa

Statistika

Kalendář

Harry Potter a síla samoty

8. kapitola

Pohodlným, ale náročným přemisťovacím kouzlem se dostal domů.  Kelly ho hned přišla uvítat a řekla mu, že o něj měla strach. Na to jí Harry/James odpověděl, že už je vše v pořádku. „Kelly, mám na tebe prosbu. Víš že mám ještě jedno jméno. Takže potřebuji, abys mě teď oslovovala jako Jamese. Uděláš to pro mě?“ zeptal se jí James/Harry. „Ovšemže Jamesi.“ přistoupila na změnu jména Kelly, která si zvykla chovat se mu jako rovná velice brzy. „Díky. Jo a odedneška s námi budou žít tyto dvě děti a kočka.“ Řekl ještě a položil spícího Gila k jeho také spící sestře. Potom se vydal udělat jim pokoje. Byla to fuška, to se musí nechat, ale za hodinku to měl hotové. Z každé strany jeden pokoj. Dal jim do pokojů jejich věci a přičaroval to co by jim mohlo scházet. Do obou pokojů dal zvlášť koupelnu, protože nechtěl, aby mu chodili do jeho koupelny. Na dveře ještě přidělal cedulky s jmény. Takže na jedné stěně byly troje dveře. Napravo bylo jméno Mek, nalevo Gil a uprostřed James. Ještě přidělal malou místnůstku bez dveří a tam dal vše, co by mohla kočka potřebovat. No jo, ale kde je? „Kelly?“ „Ano Jamesi?“ ozvalo se hned po chvilce. „Neviděla jsi tady někde kočku?“ „Ale jistě, před chvílí jsem jí dala pít.“ „Dobře Kelly, tak tady ta místnůstka je její, takže tam bude od teď mívat jídlo i pití. Ano?“ „Jistě.“ odpověděla a potom tam naplnila obě misky. James se vidal do svého pokoje a vzal do náručí Mek, která po jeho uspávacím kouzle stále spala. Odnesl ji do jejího nového pokoje a uložil na postel. Potom šel pro Gila a toho potom uložil pro změnu do postýlky. Řekl si, že by měl jít pozdravit Gerna, který na něj určitě čeká v pracovně. Po cestě si řekl, že by měl přidělat cedulky i na ostatní pokoje a taky tak udělal. Když vešel dovnitř a Gern si ho všiml, tak začal spokojeně houkat a létat jak blázen. Zřejmě mu hodně chyběl. James se musel zasmát. „No tak gerne, vždyť už jsem tady.“ Gern se posadil na bidýlko a hodil po Jamesovi ublížený pohled, který jasně říkal: „Ani jsi neposlal esemesku a pak když přijdeš, tak mi začneš rozkazovat.“ (no dobrá, esemeska to nebyla, ale dopis poslat mohl J ). „Promiň Gerne, ale měl jsem menší zranění a potom jsem ti neměl jak dát vědět.“ Gern mu přeletěl na rameno a klovl ho do ucha tak silně, že mu ho uklovl a krev stříkala J… kecám: něžně ho klovl do ucha a mile zahoukal, z čehož vyplívalo, že mu odpustil. Najednou uslyšel dětský pláč a tak se vydal za Gilem. Vytáhl ho z postýlky a začal si s ním hrát. Všelijak spolu blbli po celém domě (kromě ložnice, ve které stále spala Mek J ). Gil se za chvilku skamarádil s Kelly a ta si ho taky rychle oblíbila, ale neměla čas si s ním hrát, protože chystala oběd. Že neuhádnete co se stalo teď? Připlazil se sem obrovský had a Gila nám snědl :-D… zase kecám J tak znovu:  Zrovna si hráli s autíčky a otevřenými dveřmi přišla Fufi. Ta jak uviděla Gila, tak radostně zamňoukala a uháněla ke Gilovi. „FUFIK!!“ to byste nevěřili, jak dokáže takové děcko nahlas zařvat. Jamesovi to málem utrhlo ušní bubínky :-D. Gil láskyplně objal kočku a začal si s ní hrát (tentokrát se jí ale nepokoušel ukousnout hlavu J ). V tom se objevila Kelly a řekla, že oběd je už hotový. Vzal Gila a šel s ním do kuchyně. Tam přičaroval dětskou židličku a vložil do ní Gila. Kelly se mu ihned začala věnovat. Gil sebou, ale vrtěl tak usilovně, že mu jednou málem dala dětskou kaši do ucha. Po pár minutách marného snažení, kdy byl Gil víc špinavý, než najezený, přičemž se James musel šíleně smát, přišla Mek, která šla po sluchu. Jakmile ji zpozoroval, tak ji podal uklidňující lektvar, který si připravil, kdyby ho potřebovala a ona na to fakt vypadala. Mek se nedůvěřivě rozhlížela všude kolem sebe. Když uviděla Jamese, tak se trochu uklidnila, ale ne moc. Když jí podával lektvar, tak vyjekla a uskočila o kilometr dozadu (vlastně jenom půl metru J ). „Klid Mek, to je jenom uklidňující lektvar. Pomůže ti.“ Chvilku váhala, ale potom lektvar vzala a vypila. Opravdu to pomohlo. Za chvíli se s ním bezstarostně bavila (njn, trochu ten lektvar vylepšil, aby ji to netrápilo). ………………………………………………. Druhý den ráno (jak měl ve zvyku) se přemístil na Příčnou. Zašel k Olliwanderovi aby koupil Mek hůlku a nějaké učebnice pro první ročník (chtěl ji něco přiučit, než ji za pár let pošle do Bradavic). Koupené věci si podle zvyku přenesl do pokoje. Právě když si koupil noviny, tak zpozoroval Brumbála, který hlídkoval po ulici. Ten si ho bohužel také všimnul a vydal se k němu. James na nic nečekal a rozplynul se ve vzduchu. ……………………………………………………. Uběhl už rok, co učí Mek a hraje si na Niemanda. Mek se toho hodně naučila, dokonce už mají probraný skoro celý druhý ročník. James zatím využil pár nevyužitých místností v podzemním patře. Z jedné udělal knihovnu, protože se mu velmi rozrostl počet knih. V další si pěstoval nějaké rostliny, které se hodí k lektvarům a podob. Další použil na vaření nebezpečnějších lektvarů, protože mu už párkrát vybouchly a tak se rozhodl, že je radši bude vařit jinde, než aby pořád uklízel tu spoušť v pracovně. No a Gil byl pořád stejné zlobidlo, které ukusuje hračkám hlavy. Právě jako vždy seděl nad novinami. Bylo léto a tak tu bylo docela rušno. V poslední době se nic nedělo a  tak se vrátil domů. Večer se rozhodl, že se projde po Londýně. Po půl hodině potkal bandu smrtijedů která byla v plném proudu už nějakou dobu. Nad domem se vznášelo znamení zla. Vběhl dovnitř. Bylo to tam hrozně zpustošené. Překvapilo ho, když uviděl jen pět smrtijedů. Ale taky byli jen na jednoho muže. Podle otázky, kterou jeden ze smrtijedů vyřkl poznal, že onen muž patří k řádu. Tupý smrtijedi si nevšimli jeho vpádu do domu (kreténi vyrazili dveře) a tak je rychle přemohl a se zmučeným mužem se přemístil domů. Vzburcovaný řád se přemýstil k domu jednoho z jejich členů a naskytl se jim pohled už pouze na trosky se znamením zla nad ním. Vtrhli dovnitř a jaké překvapení je čekalo, když tam našli pět přemožených smrtijedů a po obyvateli ani stopy. Všem vplulo do mysli, že tady na 100% zasahoval jim neznámí Niemand. James se objevil ve svém pokoji. Položil zmučeného muže na postel a přemýšlel, kam ho dá. Napadlo ho jediné řešení. Vyklidil pracovnu (vše co v ní bylo, přenesl do ´´sklepa´´, jen Gerna přesunul do kuchyně J ). Bývalou pracovnu vybavil nutnými věcmi a pak do nového pokoje dal ´´hosta´´ čekajícího na ošetření. Řekl Kelly, aby se o něj postarala a šel říct Mek, že mají hosta, takže budou dělat, že Mek ještě neumí kouzlit a že nikomu nesmí prozradit, že on je Niemand (jednou ho viděla jak se přemístil v tom plášti, měla z toho docela šok J ). ………………. Za dva dny se člen zotavil a tak se přidal ke každodennímu životu tady těch pěti (Fufi a Gil jsou pořád dohromady jeden a Gern se počítá jako jeden a Kelly taky jako jeden J ).  „Dobré ráno.“ Pozdravil James, když si všimnul, že se k nim člen připojil.„Brýtro.“ Prohodila Mek a věnovala se své snídani. „Blýen.“ Pozdravil kdo jiný, než Gil. „Dobré..ehm.“ neznal jejich jména člen. „Och jistě. Těší mě, jsem James Evans. Tohle jsou Mek a Gil Galadovy. A vy jste?“ „Těší mě, Sam Kestler.“ Odpověděl člen a se zájmem si prohlížel ty tři. Na poradách o nich mluvili docela často. A teď je tu má živě před sebou. „FUFIK!!“ Sam se lekl co se děje, ale to už James vyndal Gila z židličky a ten se vrhnul na nějakou kočku. Docela se zděsil, když si všimnul, jak ji ten malý kouše do hlavy. „Gile, kolikrát ti mám říkat, abys ji nekousal do hlavy? Co jí tam pak zbyde?(nic ve zlém Fuf, dělej, že to tam není)  „Kelly?“ ozval se najednou James.  „Ano Jamesi?“ promluvila skřítka, která se tam za chvilku objevila. „Chci ti představit našeho nového spoluobyvatele. Tohle je Sam Kestler. Pane Kestlere, tohle je Kelly.“ „Těší mě pane Kestlere.“ Odpověděla skřítka. „Taky mě těší Kelly. Ale mám návrh, co kdyby jste mi tykali?“ „Dobře Same.“ Řekl James. „Zajisté Same.“ Tentokrát promluvila skřítka. „My budem tykat tobě a ty budeš tykat nám.“ Shrnula to chytře Mek a všichni se museli zasmát. Potom James přešel k sově, které si všimnul teprve teď. „Gerne, zaleť prosím pro noviny.“ Řekl James a dal sově pytlík s penězi. Gern se celý natěšený zvedl do vzduchu a odplachtil pro noviny. 
Žádné komentáře
 
Proč si hledat přátele, když tě většinou zradí? Snad protože věříš že jsou jiní, snad protože jsi sám, či už jsi propadl zoufalství?