blog vašeho vlkodlaka šibala

Je snadné zapomenout na to co je a vrátit se do reality těžší

CHAT

Anketa

Statistika

Kalendář

Harry Potter a síla samoty

3. kapitola

 Voldemort se samolibým úsměvem pozoroval ten rozruch, až si všiml jedné postavy, která v pohodě seděla a četla noviny. Byla normálně v černém hábitu a na hlavě měla kapuci. Hádáte správně je to Harry. Voldemort a pár smrtijedů se vydali k němu a ostatní se zatím vrhli na prchající lid. Když byli dva metry od něho, tak složil noviny a podíval se na ně.

"Mám dojem, že jsem vás nepozval na čaj, ale jestli chcete tenhle stůl, tak tady okolo je spousta dalších."promluvil Harry a poslouchal, vzteklé brblání smrtijedů a hodně slyšitelné syčení Voldíka.

"Jak se opovažuješ takhle zesměšňovat lorda Voldemorta ty skrčku." syčel na něj Voldík a temě se mu blískalo v očích.

"Nemám strach Voldy, ale mám dojem, že by tě měl někdo převychovat. Co myslíš Tomíku?"zeptal se ho posměvačně Harry.

"Kdo jseš, že si takhle vyskakuješ a neříkej mi Tome!!" zařval na něj Voldík.

"Já? Já jsem Niemand (Nímand)."odpověděl mu s klide Harry.

"Nikdy jsem o žádném Niemandovi neslyšel."

"Ani se ti nedivím, o mě do teď nevěděl nikdo."tentokrát odpověděl posměvačně, že z Voldíka lítali hromy, blasky.

Ty smrade!!zařval Voldemort. "Do teď o tobě nikdo nevěděl, tak od teď o tobě nikdo neuslyší. Avada.." ale byl přerušen všem známím hlasem.

 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Všichni pochytaní byli zahnáni do hloučku, kde je do kruhu obstoupili smrtijedi, kteří čekali na svého pána, až se vypořádá s tím s novinama. Nikdo netušil, že tam jsou neviditelní členové fénixova řádu. A proto všichni jen mlčky sledovali Voldyho a neznámého rozpravu. Někteří ji sledovali s údivem a jiní se zlobou. Najednou slyšeli, jak se ho Voldemort chystá zabít. To už brumbál nevydržel a vstoupil do debaty.

"Doufám že neruším Tome."mezitím co to říkal, tak členové řády se dali do boje se smrtijedama.

"Neříkej mi Tome ty star blázne!!!"zařval Voldemort z plných plyc. To se do toho vložil Harry.

"Rušíte Brumbále, pokud jste si nevšiml, tak jsme si právě povídali na čajovém dýchánku."řekl to docela ostře.

"Viděl jsem, že máte trale, tak jsem vm chtěl pomoct."promluvil zaskočeně Brumbál.

"Ale já to tady mám pod kontrolou."odpověděl klidně Harry. Mezitím ale Voldík nečekal a začal na ně sprostě útočit. Harry mávl hůlkou a všechna kouzla zmizela.

"Sprosťáku."bylo jediné co na to Harry řekl a už na něj útočil. Brzy se mu Voldemort někam stratil a tak bojoval se všema smrtijedama na potkání. Po chvilce ho zase našel a tak se prodíral k němu a pořád likvidoval smrtijedy. když si ho všimnul i on, tak na něj seslal kouzlo, ale Harry mu ho vrátil s větší silou zpět. Bojovali tam spolu něco kolem dvou hodin a smrtijedi značně prohrávali. Proto se Voldemort rozhodl k ústupu. Když se všichni smrtijedi (kteří mohly) přemísti, tak Harry na nic nečekal a dal se do oprav Příčné. Procházel okolo krámků (bývalých) a různých jiných věcí a pokaždé stačilo švihnout a vše bylo zase v pořádku. Členové řádu na to hleděli s údivem a když měl vše opraveno, rozhodli se začít ptát.

"Nevypadáš moc staře i když to nemůžeme posoudit, když máš kápi, ale dovol mi otázku. Kdo vůbec jsi?" zeptal se ho jeden člen.

"Jak jste již mohli slyšet, jsem Niemand."odpověděl a poté se přemístil. Po jeho odchodu zavládlo na nově opravené Příčné hrobové ticho.

Žádné komentáře
 
Proč si hledat přátele, když tě většinou zradí? Snad protože věříš že jsou jiní, snad protože jsi sám, či už jsi propadl zoufalství?